Zápis z jednání odboru čistoty vod a životního prostředí při ČRS ÚS Ostrava dne 05. – 06. 09. 2014 v RD Roudno u Harty
___________________________________________________________________________
Přítomni: dle prezenční listiny
Omluveni: Ing. Michal Brodský, Mgr. Ondřej Dočkal, RNDr. Jiří Křesina, Ing. Ivo Winkler, Mgr. Petr Birklen, Ing. Alfréd Medelský, Ing. Přemysl Jaroň
Přizváni: Miloš Martínek – předseda ČRS ÚS Ostrava
Ing. Pavel Vrána, Ph.D. – sekretariát Rady ČRS Praha
Roman Složil – profesionální rybářská stráž – omluven
Zahájení:
Jednání odboru ČV a ŽP zahájil předseda ÚS ČRS Ostrava pan Kocinec, který přítomné seznámil s programem jednání všechny přítomné. Mimo jiné přivítal předsedu ČRS ÚS pana Martínka, který je zároveň místopředsedou Rady ČRS a předsedou odboru ČV a ŽP Rady ČRS a dále navržené členy odboru pana Mgr. Miroslava Kubína, Ph.D. a Mgr. Jana Koutného, Ph.D.
1. Rekapitulace návrhů členů odboru ČV a ŽP ÚS ČRS Ostrava.
Předseda Kocinec zrekapituloval organizační strukturu uspořádání odboru ČV a ŽP, který má pracovat v počtu 10 členů se 4 odbornými konzultanty. V průběhu roku 2014 byli navrženi tři noví členové odboru a to pan Mgr. Miroslav Kubín ze Správy CHKO Beskydy, Mgr. Jan Koutný ze střediska Olomouc AOPK ČR a pan RNDr. Jiří Křesina ze Šumperka, který zastupuje již zesnulého Ing. Jana Kubíčka z MO ČRS Šumperk. Noví členové přednesli krátký životopis.
2. Informace o činnosti odboru za leden až září 2014.
Ing. Gebauer stručně přednesl přehled činnosti odboru ČV a ŽP za letošní rok a podotkl, že zpráva o činnosti odboru ČV a ŽP za rok 2014 bude zpracována do konce března roku 2014 a při dalším zasedání odboru bude všem členům odboru předána a prezentována. Zpráva o činnosti za rok 2013 byla všem přítomným rozdána.
3. Stav péče o provoz a čistotu ŽP vodního díla Slezská Harta ve vztahu k ČRS.
Tento bod byl přeložen na další zasedání odboru vzhledem k tomu, že pan Roman Složil se z tohoto jednání omluvil. Pan Složil vykonává nejen profesionální rybářskou stráž, ale má na starosti i úklid Slezské Harty, který se provádí plošně 2 krát ročně (jaro a podzim) a pomístně celoročně dle potřeby.
4. Problematika minimálních průtoků ve vodních tocích.
V roce 2014 mělo vyjít nařízení vlády pro stanovení minimálních zůstatkových průtoků při odběru vody, které by nahradilo Metodický pokyn MŽP z října roku 1998. Tato vyhláška by měla legislativní oporu větší než Metodický pokyn MŽP, ale bohužel jeho schválení a následně platnost se odkládá na dobu neurčitou. Nicméně byl prezentován od VÚV TGM návrh postupu ke stanovení minimálního zůstatkového průtoku, který zaslal Ing. Winkler.
5. Problematika úprav toků z hlediska ochrany přírody a rybářství a náměty pro činnost odboru a diskuse k projednávaným problémům.
Mgr. Kubín – seznámil přítomné s materiály: přírodovědné hodnocení před podáním žádosti o výjimku (vodní toky) a návrh postupu při posuzování úprav vodních toků. Ve svém příspěvku sdělil, proč je nutná výjimka, co by měla obsahovat žádost pro její udělení, dále v jednotlivých bodech popsal osnovu přírodovědného hodnocení pro potřeby řízení o výjimce, posouzení vlivu plánovaného zásahu na faunu, floru a jejich biotopy. Doc. Lojkásek – v současné době je řešena migrační prostupnost toku Odra v lokalitě Polanecký les, kde jsou tři stupně o šířce 22 metrů. ČRS MO Ostrava chce provádět záchranný odlov, který při hloubce vody 2 metrů je neefektivní. V takto rozsáhlém toku nelze ryby takto odlovit a zachraňovat, navíc je to zcela zbytečné, neboť k poškození jedinců nebo populací nemůže dojít. Dodavatel i investor to ví a hodnotí tuto aktivitu rybářů jen jako snahu o získání peněz. Tímto se myslím ČRS po stránce odborné zbytečně diskredituje. Je na zvážení, jak se má v podobných případech ČRS zachovat, jestli není lepší záchranné odlovy na neslovitelných místech neprovádět a nedělat si zbytečnou ostudu. Ing. Mayer – projektoval 3 balvanité stupně v prostoru Polaneckého lesa. Jednalo se o protierozní opatření kvůli důlním poklesům v OKR (ostravskokarvinský revír). Silniční most ve Svinově se 3 krát zvedal vlivem zaklesávání pod hladinu Q100, neboť docházelo k zahlubování dna. Ochránci přírody dodatečně po realizaci stupňů přišli s požadavkem zvednout tyto stupně cca o 1 metr, aby se zamezilo vysušování Polaneckého lesa. Tento požadavek ze strany správce toku nebyl akceptován. Ochránci přírody zakazovali správci toku používat místní materiál z okolí toku na oživené kamenné záhozy, výhony, oplůtky, haťové opevnění, čímž dosáhli toho, aby byl materiál dovážen z daleka a tím se zvýšily náklady. Stavba se prodražila a správce toku od tohoto typu opevnění ustoupil. Martínek – nerevitalizuje se, neustále dochází k regulaci a napřimování toku jako příklad dal vodní tok Bystrý a Lomnou na Frenštátsku. Teplota vody v těchto upravených tocích se podstatně zvýšila. Stupně byly nahrazeny skluzy, ve kterých se v době minimálních průtoků ztrácí vody absence tůní a vývarů. Dále krátké stupně voda přeskočí a podemele konstrukci stupně, což má za následek neustálé opravy. Pstruh obecný je na ústupu, nemá přirozené podmínky pro rozmnožování a nedaří se zvednout i udržet původní populaci pstruha, proto ČRS je nucen dovážet generačního pstruha ze Slovenska. Poukázal na problematiku odběru vody z drobných toků v době vegetačního období, který provádí mnohdy nedovoleným způsobem zahrádkáři. Ing. Gebauer – v souvislosti s touto problematikou byl v polovině června přednesen příspěvek v ČT. Nicméně odběr vody může být v součinností s MO ČRS monitorován a následně řešen postup k nápravě. Martínek – ideální podmínky pro pstruha obecného jsou splávky s vývařištěm, které se v současné době likvidují než, aby se vytvářely. Poukázal na problematiku s dodavateli, kde předávají státní zakázky subdodavateli, který provádí nekvalitně a dochází k opakovaným opravám na tocích. Mgr. Koutný – revitalizace je mladý obor, který se rychle vyvíjí. V posledních letech se kromě investičních revitalizací (stavebně – technická opatření, vytváření „hotových“ přírodě blízkých koryt vodních toků apod.) přihlíží také k samovolných renaturacím vodních toků (zanášení koryt splaveninami, rozpad umělých opevnění, příčných objektů, erozní změny koryt apod.). Cílem všech revitalizačních snah je dobrý morfologický stav vodních toků a optimalizace vodního režimu krajiny. Přírodě blízké toky komunikují s nivou a zlepšují schopnost krajiny zadržet vodu při povodních. Problémem při navrhování liniových revitalizací je množství vlastníků a parcel, které velmi často fakticky vylučuje možnost provedení revitalizace. Doc. Lojkásek – revitalizace v Povodí Odry jsou ve více lokalitách plánovány do roku 2026 i tam, kde již došlo k postupné renaturaci a jejich efekt bude poměrně malý. Ing. Mayer – na řece Ostravici v obci Baška při katastrofální povodni po první světové války se utopilo cca 20 lidí, proto se přistoupilo k celkové úpravě řeky od Ostravy až po ÚN Šance. Nádrž Harta zachránila spoustu majetku a životy lidí za povodně v roce 1997. Ing. Gebauer – Ostravice byla v minulosti neupravená se spousty meandrů, ramen, na kterých byly vybudovány několik stovek rybníků, čímž se zvýšila retenční schopnost krajiny, ale i kapacita vody, oproti současnému zregulovanému toku. Martínek – retence vody v krajině je v současné době minimální. Mgr. Koutný – velkým problémem je zvyšující se četnost lokálních intenzivních srážek v posledních letech, takové srážky nejsou předvídatelné a způsobují lokální povodně s katastrofálními následky. Ing. Mayer – biomasa je někdy vyšší v upraveném toku než v neupraveném. Doc. Lojkásek – biomasa ryb je v mnohých upravených úsecích vodních toků vyšší, než v tocích přírodního charakteru. Příkladem jsou kamenné záhozy v hlubokých tůních u nárazových břehů např. v úseku (Paskov – FM). Teplota vody vypouštěná z přehrad limituje úspěšnost přirozeného výtěru teplomilnějších druhů ryb pstruhového pásma. Konkrétně na Ostravici se jedná o lipana a střevli. Bylo by účelné snažit se prosadit míchání vody pod hrází VN Šance, aby alespoň v letních měsících došlo k jejímu oteplení tak, jak je tomu na Moravici pod hrází VN Kružberk. V řece by došlo k významnému oživení, významně by se zvýšila produkce potravy pro ryby. Lze očekávat, že do úseku mezi Čeladénkou a Ostravicí by se vrátila střevle potoční a významně by se zlepšily podmínky pro lipana podhorního. Ihnát – sdělil zkušenosti z Podhradí pod nádrži Kružberk, kde chodili lovit ryby tam, kde tekla teplá voda. Do studené vody, která byla vypouštěná přes turbínu, ryby netáhly. Ing. Mayer – balvanité skluzy s účinnou drsností řešit tak, aby proud vody byl nasměrován středem objektu a břehové linie byly zajištěny těžkým kamenným záhozem. Na Ostravici v Ostravě se dělala úprava pomocí kamenných pohozů do miskovitého profilu. Toto opevnění se neosvědčilo, neboť došlo při povodní erozi v korytě toku. Na vodním toku Lučina byl proveden kamenný pohoz s prořízkováním (oživený zához), který se osvědčil, ale musela být prováděna pravidelná údržba vrbového porostu. Ochranáři zasahovali do způsobu údržby vegetačního opevnění, který ne vždy, byl odborný vzhledem k úpravám toku. Mgr. Koutný – zejména u štěrkonosných toků může zachytávání štěrku v poldrech (např. plánovaný teplický poldr na řece Bečvě) způsobit urychlení procesu hloubkové eroze níže na toku. Doc. Lojkásek – v důsledku existence VN Šance a Morávka těmto řekám chybí v úsecích pod hrázemi štěrk a dochází k akcelerované erozi až na skalní podklad, v důsledku čehož se významně snižuje úkrytová kapacita pro juvenilní jedince všech vyskytujících se druhů ryb.
6. Závěr jednání.
Předseda odboru pan Kocinec poděkoval přítomným za účast a předložené náměty, dále upozornil, že příští zasedání odboru se uskuteční příští rok. Odbor se bude zabývat návrhy, které zazněly při diskuzi a v průběhu příštího roku budou postupně plněny.
Zapsal: Ing. Daniel Gebauer Schválil: Libor Kocinec